Studijní programy a obory pro akademický rok 2019/2020

Mediální studia maior

Fakulta Filozofická fakulta
Forma, typ studia prezenční, navazující magisterské
Studium maior (hlavní) studijní program
Jedná se o studium s dvěma studijními zaměřeními a tento studijní program bude maior (hlavním) studijním programem, ve kterém student píše závěrečnou práci a ke kterému je nutné přibrat jiný minor (vedlejší) studijní program.
Tento studijní program lze také studovat ve variantě minoritního (vedlejšího) studijního programu
V kombinaci s... Program lze volně sdružovat s vybranými programy v nabídce maior (hlavní)/minor (vedlejší).
Délka studia (roky) 2
Akademický titul Mgr.
Předpokládaný počet přijatých pro příští akad. rok 25
Studium garantuje Valček Peter, doc. PhDr. Ph.D.

Anotace

Základní charakteristiky akreditovaného studijního oboru se snaží v plné míře akceptovat skutečnost, že média patří mezi klíčové instituce moderní společnosti, a roste tedy i potřeba vzdělávání v oboru zabývajícím se komplexní reflexí mediální sféry.

 

Vzhledem ke značné šíři studované problematiky a jejímu nutně interdisciplinárnímu charakteru, který vyžaduje znalosti a kompetence z mnoha ?spřízněných? oblastí, je studium založeno na osvojení si vědění patřícího do teoreticko-metodologického ?jádra? oboru s možností návazné specializace prohlubující vědění a kompetence v úžeji zaměřených oblastech, a to konkrétně: mediální studia (v užším smyslu), kulturální studia, komunikační studia, žurnalistická studia, výzkum médií a dějiny médií.

Požadavky na přijetí

UP - Přijímací zkoušky jsou realizovány ústní formou a mají podobu pohovoru a rozpravy nad záměrem projektu (formulář pro jeho vypracování viz webové stránky katedry; předložený projekt není zadáním magisterské diplomové práce a nijak s ní nutně nesouvisí - projekt, stejně jako jeho obhajoba během pohovoru, mají pouze ověřit předpoklady ke studiu). Pohovor je zaměřen na zjištění uchazečovy motivace a jeho předpokladů ke studiu oboru, na jeho dosavadní profilaci (studovaný bakalářský obor) a předmět jeho zamýšlené profilační oblasti (specializační linie, téma diplomové práce apod.), případně na jeho další zaměření. V průběhu pohovoru musí uchazeč prokázat především aktivní zájem o problematiku studia komunikace se zřetelem k širšímu interdisciplinárnímu kontextu, znalost základní oborové literatury, osobností oboru atp. V případě, že se uchazeč hlásí na jiný studijní program, než byl původní obor jeho bakalářského studia, resp. se hlásí na FF UP z jiné fakulty či vysoké školy, doloží u pohovoru Diploma Supplement svého bakalářského studia (DS může být nahrazen seznamem atestací z průběhu bakalářského studia; DS, resp. seznam atestací musí být ověřen studijním oddělením příslušné VŠ).

http://zurnalistika.upol.cz

Profil absolventa

Absolvent bude vzdělaným odborníkem na problematiku médií s předpoklady pro uplatnění jak v rovině teorie (všechny typy reflexe mediální produkce, ale i možnosti koncepčního působení v rámci mediálních institucí ? např. koncepce změn a rozvoje konkrétních médií apod.), tak v rovině aplikace a výzkumu (schopnost analýzy stavu a následného návrhu koncepčního řešení problémů, s nimiž se pracovníci v médiích setkávají na různých úrovních; schopnost reflektovat stav mediálního prostředí v rovině výzkumů mediální produkce ve všech jejích formách).

 

Podstatnou složkou studia je expertní vědění, které lze využít i při pokračování v dalším studiu (DSP) či v pedagogické praxi.

Předpoklad uplatnitelnosti

Předpokládá se možnost uplatnění na různých pozicích v různých institucích mediálního prostředí:

 

- mediální instituce (analytici, kteří se zabývají mediální produkcí, např. sledují v různých rovinách efektivitu a úspěšnost daného média, vytvářejí koncepce a dlouhodobé strategie apod.);

- veřejné a komerční instituce zabývající se reflexí a analýzou médií ? např. výzkumné agentury (provádění komplexního i specializovaného monitoringu mediální produkce a mediálního trhu a jejich vlivu na současnou společnost; výzkumy mediálního diskursu ? tj. analýzy sledovanosti médií, analýzy trendů v programové skladbě médií, analýzy vývojových tendencí mediálního prostředí s cílem navrhovat strategie pro zadavatelskou instituci, pedagogická činnost aj.), expertní instituce, ale i akademická pracoviště a další vzdělávací instituce;

- externí konzultanti, kteří jsou najímáni pro řešení konkrétních otázek a problémů, spojených s chodem médií a nabízejí analýzy jak médiím, tak ostatním typům institucí veřejné správy, ale i komerčním institucím, s cílem zefektivnit jejich fungování v mediálním prostředí, jejich obraz v médiích atd. (např. mediální poradci pro různé typy institucí, kteří analyzují mediální prostředí a poskytují poradenský servis);

- instituce veřejné správy, další veřejné instituce, neziskové organizace aj. ? specialisté na komunikaci (nejen) s médii (překračující rámec standardně provozovaného PR, které je obvykle založeno na účelově marketingových strategiích), kteří budou schopni komplexní analýzy a návrhu řešení komunikačních problémů, s nimiž se instituce tohoto typu setkávají; specialisté na monitoring mediálního prostředí s cílem strukturovat a plánovat strategie fungování těchto institucí v dynamicky se měnícím prostředí.

 

Podstatnou složkou studia je expertní vědění, které lze využít i při pokračování v dalším studiu (DSP) či v pedagogické praxi.

Možné pracovní pozice

Absolvent se může uplatnit např. jako:

 

- (vedoucí) pracovník v médiích, odborný redaktor, pracovník oddělení vývoje a strategií apod.;

-výzkumný pracovník a vysokoškolský pedagog.

 

V návaznosti na zvolenou profilaci pak také např. jako:

 

- mediální analytik;

- expert ve všech oblastech, v nichž komunikace hraje důležitou roli ? a to jak v rovině tvůrce (navrhování komunikačních strategií, tvorba komunikátů nejrůznějších typů, od marketingových přes politické až po např. prezentaci veřejných institucí), tak v roli analytika komunikačních procesů/produktů (analytické agentury, marketingové agentury, poradenství); na různých pozicích, jejichž náplní práce je tvorba komunikačních strategií, ale i naopak jejich analýza například s cílem zefektivnění;

- expert v oblasti nejrůznějších kulturních praktik, v oblastech spjatých s kulturou v institucích veřejné správy, dalších veřejných institucích a neziskových organizacích apod., jako kulturně/společensky profilovaný žurnalista apod., v oblasti aplikace a výzkumu (např. analýza a komparace trendů v rámci jednotlivých typů kulturních praktik apod.; výzkum vztahu kultury a dalších oblastí vědy a sociálního života apod.);

Zpět